Když jsme venku v dešti a větru, chceme určitě oděv, který nás udrží v suchu a teple, a přesto nám umožní volně se pohybovat, aniž bychom byli zpocení a oděv se na nás lepil. Všechny druhy tkaniny od ultra tenkého roztažného materiálu až po pevnější, klasické oděvy do deště, jsou odolné proti vodě a prodyšné. Jak to funguje? 

Nejprve o odolnosti proti vodě. Tkanina musí mít běžně specifikovanou odolnost proti vodě 3 000 mm (3 m) nebo více. To vypadá jako hodně, že ano? Avšak není to tak jednoduché. Existuje řada testovacích metod a každá má jiná východiska a postupy. Takže pokud si nejste jisti, že byl použit stejný test, nelze dost dobře porovnávat údaje. 

Nejběžnější metodou je test vodním sloupcem.  Vždycky se k tomu používal válec, do kterého se nalila voda, a poté se měřilo, jak velký tlak vydrží tkanina napnutá pod válcem. Princip je dodnes stejný, testy jsou však automatizované. Příkladem testovacích metod jsou normy EN ISO 811 a JIS L 1092. Velikost použitého tlaku vody se může u každého testu lišit a přinést velmi odlišné výsledky. 
Totéž platí pro prodyšnost, která se také testuje mnoha způsoby. Nejběžnější metody testují množství vodní páry, která projde tkaninou. Podle dvou takových testů (JIS L 1099 a ASTM E96/E96M) by hodnoty měly být vysoké. Anebo lze tkaninu testovat měřením odporu vůči páře. Při těchto testech, jako je například EN ISO 11092, by hodnoty měly být nízké. 

Čili tatáž tkanina testovaná různými způsoby může mít naprosto odlišné výkonové hodnoty. 
Tkanina je laminována membránou, aby byla voděodolná a prodyšná. Jednoduše řečeno, laminací se dosahuje adheze tenkého plastového filmu k látce. Existují dva hlavní typy. První s drobnými mikroskopickými póry, které propouštějí páru, ale jsou příliš malé na to, aby dovnitř mohly vniknout kapičky vody. Druhý typ má laminační film z materiálu, který aktivně odvádí vlhkost zevnitř oděvu a přenáší ji ven. To je nejvhodnější pro oděvy do chladného klimatu, protože efekt odvádění vlhkosti vyžaduje chladnější prostředí na vnější straně oděvu. 
U obou typů je díky laminačnímu filmu tkanina odolná proti vodě. 
Dalším způsobem, jak zajistit odolnost tkaniny proti vodě, je nanášení povlaku z materiálu na bázi plastu na zadní nebo přední stranu tkaniny. 

Lícová strana tkanin je obvykle zesílena vodoodpudivým povrchem, aby se maximalizovaly hydroizolační vlastnosti. Tím je zajištěno, že dešťové kapky stékají po povrchu a vnější tkanina neabsorbuje vodu a oděv tak netěžkne a nestudí. Pomáhá to také odpuzovat nečistoty, které by jinak mohly způsobit prosakování vody přes membránu. 

Otestovali jsme odpor vůči vodě a prodyšnost našich materiálů 1977 a 1987 pomocí různých testovacích metod. 
Jak vidíte na tomto grafu, získali jsme různé výsledky podle toho, kterou metodu jsme zvolili. 

WATER RESISTANCE

VENTILABILITY

*Test se obvykle zastaví při 20 000 Pa, což je maximální mez podle EN343, třída 4. 
Hodnoty platí pouze pro laminovaný textil.