Ochranné oděvy certifikované podle normy EN ISO 11611 poskytují uživateli ochranu před drobnými odstřiky roztaveného kovu a krátkodobým kontaktem s plamenem. Oděvy certifikované podle této normy jsou určeny pro svářeče a osoby vykonávající obdobné činnosti.

Ochranný oděv podle EN ISO 11611 může tvořit několik samostatných oděvních součástí nebo jeden oděv složený z jedné či více vrstev.
 
Oděv je klasifikován podle úrovně ochrany, kterou poskytuje proti rizikům spojeným s různými metodami svařování.
Norma rozlišuje dvě třídy ochrany:
 
Třída 1 – poskytuje ochranu při méně nebezpečných metodách svařování a pracovních situacích, které jsou spojeny s nižší úrovní odstřiků roztaveného kovu a nižším působením sálavého tepla.
Třída 2 – poskytuje ochranu při nebezpečnějších metodách svařování a pracovních situacích, které jsou spojeny s vyšší úrovní odstřiků roztaveného kovu a intenzivnějším působením sálavého tepla.

Základním požadavkem pro všechny oděvy certifikované podle EN ISO 11611 je omezené šíření plamene. Tato vlastnost se ověřuje zkouškou povrchového zapálení (A1) nebo zkouškou povrchového i okrajového zapálení (A1 + A2).
 
Kromě požadavků na vlastnosti materiálu stanovuje norma také konstrukční požadavky na hotový oděv. Jejich cílem je zabránit například zachycení žhavých částic, svarových kuliček nebo odstřiků roztaveného kovu na oděvu, které by mohly způsobit popálení.

Oděvy splňující požadavky normy EN ISO 11611 jsou označeny níže uvedeným piktogramem.