Ochranné oděvy certifikované podle normy EN ISO 11612 poskytují uživateli ochranu při krátkodobém působení tepla a plamene. Chrání před konvekčním teplem, sálavým teplem, odstřiky roztaveného kovu, kontaktním teplem nebo jejich kombinací.

Ochranný oděv podle EN ISO 11612 může tvořit jeden samostatný oděv nebo více oděvních součástí, které musí být nošeny společně. Oděv musí zakrývat tělo až ke krku a sahat ke zápěstím a kotníkům. 
Pro zajištění kompletní ochrany těla je nutné používat také další osobní ochranné prostředky, například ochrannou přilbu, ochranu obličeje, rukavice a ochrannou obuv.
 
Základním požadavkem pro všechny oděvy certifikované podle EN ISO 11612 je omezené šíření plamene, které se ověřuje zkouškou povrchového zapálení (A1) nebo zkouškou povrchového i okrajového zapálení (A2). Kromě toho musí oděv splnit alespoň minimální úroveň v jednom z dalších parametrů ochrany uvedených níže.

(A1) Omezené šíření plamene – zkouška povrchového zapálení.
(A2) Omezené šíření plamene – zkouška okrajového zapálení.
(B) Ochrana proti konvekčnímu teplu – úrovně 1–3, přičemž 3 představuje nejvyšší úroveň ochrany.
(C) Ochrana proti sálavému teplu – úrovně 1–4, přičemž 4 představuje nejvyšší úroveň ochrany.
(D) Ochrana proti odstřikům roztaveného hliníku – úrovně 1–3, přičemž 3 představuje nejvyšší úroveň ochrany.
(E) Ochrana proti odstřikům roztaveného železa – úrovně 1–3, přičemž 3 představuje nejvyšší úroveň ochrany.
(F) Ochrana proti kontaktnímu teplu – úrovně 1–3, přičemž 3 představuje nejvyšší úroveň ochrany.
 
Kromě požadavků na vlastnosti materiálu stanovuje norma také konstrukční požadavky na oděv. Jejich cílem je zabránit zachycení žhavých jisker a odstřiků roztaveného kovu na oděvu, které by mohly způsobit popálení pokožky.

Oděvy splňující požadavky normy EN ISO 11612 jsou označeny níže uvedeným piktogramem.